Nezabiješ, nepokradeš a cti otce svého i matku svou

Nebudeš za mnou jíst ti chléb můj. Nebudeš přede mnou jíst ti chléb můj. Otec tvůj Bůh, slunce ta jitřenka jasná, ti dává pravdu svatou neb svítí on a ty po jeho vzoru světélkuješ přiměřeně svými možnostmi a proto jej pravdou cti a svatou pravdu ucti aby jsi žil v pravdě svaté navěky. Matka tvá, žena jeho v zeleném závoji, jenž ze mě je mi vlastní srdci mému libá dává mi pravdu přirozenou, která je svaté vlastní a proto cti ji pravdou a přirozenou pravdu její ucti aby jsi byl v ní dlouho živ na věků věků a pro věčnost jsi vstoupil na věčnost k otci neb z prachu jsi a prachem budeš byť by jsi z prachu znovu byl a věčným prachem z hvězd jest.

Příspěvek byl publikován v rubrice Osvícení. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.