O nepřizpůsobivosti a falešném souzení lidu z ulic

Není samo sebou, že nepřizpůsobivým se nestane nikdo ze dne na noc. Tuto patálii vymýšlí si čerti, kteří jim za odměnu sobě kradou jejich životy
pro pouhou závist a zášť, že jsou nepřizpůsobivý, lepší charakterem vírou neb mají právo u boha živého býti sami s sebou a platit za své chyby, vlastnostmi,
které nejsou čertu vlastní, čímž automaticky popírají a lámou čertovo peklo, což je přivádí k nepříčetnosti a schopné konat libovolné skutky.
Zpravidla se tato situace odehrává v případě kdy se sejdou dva uchazeči o jednu pozici, přičemž jeden, originál si přijel splnit svůj sen a druhý,
čert jej přišel akorát ukrást. Jistě, že Vám budou chtít váš sen urazit a tvrdit při tom, že jste dělali všechno špatně, přičemž se sami už jen opakují.
Proč tomu tak je, je snadné pochopit. Protože neuměli odpustit sami sobě býti zlí, nemají ve svém srdci tedy uspokojující zdroj dobra, který tím hledají ve snech druhých.
Proto těmto čertům, říkáme čerti z druhé dimenze aneb hladové duše. Takoví čerti jsou nebezpeční svému okolí, protože jen kradou a nic netvoří.
Spoléhají na to, že vše je o možnostech a že když někomu ukradnou všechny možnosti byť by spolu ve smečce udělají z něj v pomluvě nepřizpůsobivého vytlačí jej na okraj společnosti.
A ta jim pak umožní ve své blažené nevědomosti žít cizí sen dokud neuhasne. V momentě kdy tento sen uhasne, vše se prozradí a co zaseli sklidili neb sen toho koho okradli skončil,
protože jim utekl z jejich hry na body. Proto tito hladoví často soudí za nepřiléhavé chování. Proto jsou nespravedliví a nevidí si svůj nos ani v očích druhých ani svých.
Na tuto hru by se jim i pes vysral a proto jim Bůh čich odepřel a nechal je žít ve svých ukradených snech dokud nezaniknou navěky pod tíhou své vlastní svévole.
Uniknout lze snadno, já bych nemohl lhát sám sobě, že nekradu když kradu už jen proto, že nechci být svévolný ve špatném slova smyslu, nýbrž svévolně dobrý.