Pánové si řekli

Řekli si, že když si nemůžou dát peníze na sociálním úřadě dají si na ulici s lidmi, kteří pracují.
Řekli si, že když si nemůžou dát na ulici budou si dávat s psychiatry a doktory 30 Kč za nemoci, které ti přisoudí.
Řekli si, že když budeš Svatý neb jsi bez vinny, budou ti alespoň dělat zlo a tak obsazují místa aby učinili,
všem přítěží jenž klíčí z neuctivosti ale sami byli zneuctěni.
Řekli si, že když si s nimi půjčíme budou muset vracet a shořeli v pekle.
Řekli si, že když neuctím splátku bude vinen dlužník a zaplatili vlastní pravdou.
Řekli si, že když jej zapřu nebudu muset platit a zaplatili vlastní duší.
Řekli si, že když jej neuctím koupím si úctu jinde, za cizí a zaplatili vlastním životem.
Řekli si, že prodáme ti odpustky ale zlo ti budeme dělat jen proto aby bylo co odpouštět.
Řekli si, že vyléčíme vás za vaše peníze ale nemoci vám budeme přát jen proto aby bylo koho léčit ale nemoci zůstali jen jim.
Řekli si, že když budeme mluvit vašim jménem bude to to samé ale zaplatili vlastní krví.
Řekli si, zaplatíš až budeš mít ale za práci neplatí ani neuctivě.
Dělají zlo a to jen proto, že závidí, ty máš, pravdu, lásku, milující rodinu, ty pracuješ oni nepracují ale mít by chtěli taky.
Ty máš vše a oni jen svou hru na Bohy.
Se slovy, já už s tebou umím i smrdět.
Mě baví pracovat i kdyby to mělo být za málo, jsem střídmý ale štědrý se být nebojím.
Neb Já je mé a před Bohem jsem bez viny.