Všichni známe desatero Božích přikázání, to je základ avšak co bychom měli vědět je, že se netýká pouze hmotných statků, nýbrž a to více věcí duchovních. Dnes bych se rád věnoval především sedmému přikázání a to nepokradeš. Zaměřím se především na duchovní rovinu tohoto hříchu z pohledu prvnotního hříchu. Co je důležité si uvědomit je, že za smrtelné hříchy se stárne, ti kteří s hříchy šetří se dožívají i sto dvaceti let a více, v plné duševní síle a svěžesti. Proč tomu tak je na to se zaměřím v tomto příspěvku.
Krást také znamená i přivlastnit si cizí myšlenku za svou a nechat tak cizího pána Boha promlouvat skrze své sebe. Rovněž to znamená poklonit se cizímu pánu Bohu, ať již je to Ježíš či Aláh, Budha, Shiva nebo kdokoli jiný. Pokud se mu pokloníte a začnete si přivlastňovat jejich myšlenky za své, zapřete sami sebe a již více nebudete žít, nýbrž a protože budete žít pouze ve snech. Vaše duše se posune to času – t.
Vaše myšlenky pak budou jen snem, který je kopírován pláštěm jenž nám dávají páni jako náhražku za pravý život.
Nemohl bych lhát sám sobě a tvrdit, že žiju když jsem jen pouhou kopíí sebe sama, jsem jen produktem snu.
Prvnotní hřích je tedy z tohoto úhlu pohledu ona první odcizená myšlenka, myšlenka na vlastní „Já“, ptejte se tedy raději obezřetně kdo je „Já“ neb ďábel řekl „Já je mé jméno“ a pán hospodin mu na to odvětil „Nezobrazíš si Boha zpodobením ničeho.“.
Pravda je to taková, že když zobrazíte svého pána byť by prostým „Já“ jste na počátku cesty do pekla, která je lemována zradou sebe samého. Ego které jste si postavili na vzdušných mostech se zboří jako domeček s karet. Už jen proto, že jste zapřeli sami sebe a vyměnili život Boha živého za život ve snech.
Bůh do Vás vidí protože jste jeho součástí, pán který Vám nabízí svůj plášť, si přeje aby jste to byli vy ale nic nemění fakt, že jste vyměnili plášť za pravý život.
Z práveho života se tělo těší, vnitřně se směje a proto nestárne ale mládne a zraje k zobrazení sebe sama v plné své kráse.
Mám takové cvičení, které jsem nazval cesta peklem, dostane vás ve své dokonalosti do času t, do přítomnosti.
Lehněte si a nechte myšlenky volně plynout.
Nic vás netíží a všechny vaše starosti jsou pryč.
Všechny myšlenky si odcizte, tedy respektujte zdroj.
Mlčeti zlato mluviti stříbro.
Je třeba si uvědomit, že cizí myšlenky ty jenž mají v krystu jméno jsou zlato a stříbro jsou vaše myšlenky, které jsou v čase – t.
Neopakujte zlato nýbrž tvořte stříbro, protože nechcete krást cizí myšlenky ať již jsou sebe krásnější.
Nejlepší je originál a to je vaše stříbro.
Nakonec až se vnitřně uklidníte, zjistíte, že mluvíte jak myslíte.
A to je náš cíl.
Váš pán vám dopřeje víc neb cítí stejně jako vy, že Vás tento stav těší.
Proto se vnitřně smějte a buďte rádi, že máte cit.
Pokrást je jeden z prvotních hříchů, protože pro zlato kterým chcete být jste zapřeli stříbro, kterým jste a to je špatně.
Každý je originál a tak by to také mělo zůstat, svou duši nezapírejte i kdyby jste byli zrůda i přesto máte sebe milovat nadevše, jedine tak budete krásní.
Věřím tedy jsem.
