Vnímání času je relativní, je měřítkem, poměrem míry pozornosti přihlížejících a vykonavatele. Jakmile odpoutám pozornost od své osoby mám dost času pro sebe. Někdy by měl být člověk sám. Příliš pozornosti je jako časová propast, rychleji stárnou, říká se tomu opilost slávou.
N 1 / N
Ty * Vy(N) Já
Vyk. * Při.(N)
