Soudím sebe podle tebe, neplatí každý jsme jiný

Soudím tebe podle sebe? Hmmm, postačí mi použít toto pravidlo abych nalezl rozdíl, však platí nesuď nebo budeš souzen.
Neb všechny soudy jsou ti sporem a ten je ztráta času neb nic krom Váhy nevyřeší. Kdo nelže sám sobě má váhu jistou i beze sporu. Baví mne každý den pozorovat různorodost charakterů a rysů povah, které jsou modelovány každodenní realitou, každý je originál a jiný. Všichni se navzájem ovlivňují a různým mi způsoby ohýbají své osudy. Jejich styky a skutky jsou třecími plochami soukolí osudu.
Připadám si jako lasička vykukující z poza trávy, jako hlodavec který sleduje okolní dění, jako orel který vidí co se kde šustne, jako lev, který má pod palcem vládu nad vším tvorstvem, jako mraveneček, který vidí vždy cestu, jako moucha která ví, že i hovno je na něco, i když voní jenom mi. Že vše funguje logicky a všechno má své vstupy a výstupy, přec já snědl hovno, na které se člověk vysral, ale kvůli mě žije ještěrka a žába. Kdo je lepší, hmmm? V každém najdeme kousek z příkladu jenž nám dal Ježíš a jiní. Stejně tak i my jsme si vzali příklad z jejich JÁ. Všech v jednom, jedno ve všem.

To vše mi dal Bůh, a neděkuji nýbrž aplikuji, čím by mi bylo zrno nezaseté než-li prázdnou sýpkou.
Ke všemu je třeba se umět postavit.

Příspěvek byl publikován v rubrice Osvícení. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.