Srdce je krásné a ve víně je pravda, že opojné je

Láska, je ulhaná ta s opojným nápojem pracuje, vše co dávalo smysl i bylo bez rozmyslu teď smysl postrádá,
neb každé co, když, kde, kdy, komu, čemu je nyní pouze jak a to s láskou k bližnímu svému.
Proto je s láskou vše možné avšak mnohdy postrádá logický úsudek neb s pýchou jí zaměnily i přesto.
Je střízlivá?
Pícha,
voní jak chlast,
je opilá,
je matoucí,
láska je voda,
ten pramen srdce rvoucí.
Kde láska je jak horský vánek,
tam pýcha je jak příměstský smrádek.
Kde láska je jak horská bystřina,
tam pokora příliv nám připomíná.
Kde vlnobití je hněv,
tam mírem je klidná hladina.
Všichni jsou blázni a každý ví,
že vše funguje logicky,
přeci tím to je,
že se milují.
Měli by si oba pamatovat,
čí to je dítě,
nedá mu úctu,
zapře li tě.