Svatá půda

Je místo, které obývali, předci, naší předci, místo na kterém umírali a rozkládali svá těla, předci mých předků.
Místo kde mí předci hodovali naše jídlo a káleli, hovna z našeho jídla.
Místo, které postupně projedli, bakterie, členovci, mouchy, mravenci i jiná havěť.
Místo, které má historii až do doby vzniku země.
Každá půda může být z tohoto úhlu pohledu svatá, krom toho co vyschlo, bylo vytopeno
neb jí ve víře nechali vyprahnout, zapřeli a neúctou k půdě poplivali svou víru.
Každý kdo se provinil proti svaté půdě,
pošpinil tím svou zem a ta přišla o právo svatou půdu držet, živit, udržovat neb ve víře vyprahla.
Všichni jsme dostali tolik svaté půdy, vody kolik uneseme.
Svatá půda dává život, ten zbytek jste znesvětili proto přináší jen smrt.
Poušť není svatá, je to jen hrouda převalujícího se písku, která lakotí s vodou.
Voda dává život a písek jí umí čistit jen aby byla k mání o to jde životu, proto je svatá půda jen ta, která život dává.
Pro svatou půdu, hynuli, květiny, živočichové aby zde byla pro příští generace.
Musíme mít úctu k půdě, jedině tak z ní uchováme to co je v nás a z nás svaté i pro příští populaci.

Příspěvek byl publikován v rubrice Osvícení. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.