A ty ho žereš?
A co v tom hovně máš?
Lásku
A co máš v té lásce.
Přeci, že vše funguje logicky.
Proto se k logice stavím s láskou sobě vlastní.
Proto jsem opatrný a vybíravý s tou nejvyšší opatrností co komu sežeru, s nejvyšším stupněm pečlivosti a smyslem pro detail
přec vím, že všechno se vším souvisí.
Vše pečlivě zvážím. Chápu motivace vnější i vnitřní všech Já a Ty.
Co jinému se může zdát jako bláznovství, pro mne je cesta otevřených možností.
Přec opatrný jsem, neb vím co se sluší a patří.
Proto nežeru hovno cizí, ale vím z čeho je hovno vlastní, sám sebe bych neotrávil ani slovem.
Proto mi moje hovna voní, proto bych neublížil ani mouše, která mi je baští.
Je li hovno cizí, hodně mě zajímá co a proč on si přeje co mi na něm má vonět a co po pravdě mu na něm voní.
Vyberu si jen to co mi je po chuti a o čem vím, že bych tím neublížil ani sobě.
To je hovno, které můžu dát i tobě, přec vím, že každý jsme jiný, avšak v mnohém jsme si všichni podobní.
Druhem, rasou, orgány, krví, zemí, hvězdou společnou.
Každé hovno, je k něčemu dobré avšak ke všemu je třeba se umět postavit a ty zlé hovna v úrodnou zem proměnit.
Hovno je nejdůležitější věc na světě, protože je jej hromada, ale bez něj je zem vyprahlá.
Bez hovna by nebyl, život, rostliny, vzduch, vše, avšak co je jinému potravou, je druhému hovnem.
Tak jako se na počátku skládaly první autokratické mechanizmozečky, prvotní sloučeniny z ničeho a sami nic vylučovali.
Všechny vyšší pak byli složeny z hoven jenž sami předchůdci jim vyprodukovali a jimiž sami byli.
Čemu dnes někdo může říkat hovno, byly základními stavebními kameny dnešního života.
Atomy
I hovno poroste mechem, když jej necháte na kameni.