Přec kážou li mi zlo, já z jejich poháru se nenapiji, nejsem přec svévolníkem.
Přec mluvili li semnou na mne, ke mne, či konali, já z jejich poháru se nenapiji není li mi to po chuti.
Přec kdo káže zlo, a pije dobro nemá čistého srdce, takový u mne nemá práva, byť by nebyl vyslyšen, já jemu neuvěřil, já podle jeho přání nekonal.
Přec mé srdce prahne po dobru, já proto jejich poháry odmítám, neb pravda a láska vždy zvítězí nad lží a nenávistí.
Záměr, skutek, propůjčené emoce v součinu a součtu s argumenty jenž jsou ve výsledku pravdivé, to je to co u mne rozhoduje, zdali mám vůbec připustit jejich slova k váze. Dvakrát, měř jednou řež.
Moudrý počká, ten se dočká.
