Každý má dar mluvit a každý kdo tento dar druhým upírá či pohrdá něčím slovem, sám bude v pekle, které druhým svou vykonstruovanou lží postavil.
Neb chtěl umlčet pravdu, Omok mu rozdrtí hlavu i patu. Neb všichni jenž byli utišeni, zavřou svá ústa a posečkají, nechť lháři se ve své hře utopí.
Nechtě přehršel slov, která chtěli vkládat rádoby z lásky jim urvou čelisti.
Kdo z vás ví kolik unese taková čelist slov?
Proto nenalož si víc než uneseš ty chátro pekelná, neb i jedno slovo zlomí tebe, neb v tom je důkaz, neb vtom je tvůj trest,
že z ostudy kabát ti bude nasazen.
Však věz pekelníku, že sám sobě jsi byl soudcem a hříšníkem v jednom, proto pomni a odpusť byť by jsi nezaniknul.
Teď vitr vám čertíci v kalhotách dám, byť by čelist Vám nebyla urvána a co hubou nevyšlo řití vyleze.
To jsou ty hovna jimiž jste svět krmily, hleď jaké jsi hovado pozemské, zda li pevného charakteru či chabého srdce.
Ty spravedlivý vyhni se těmto cestám, neb jist si můžeš být, že oni chtějí se otřít o nevinné byť by ulehčili si z hříchů svých.
