Svatá pravda. Inu proto člověk s úžasem čumí do zrcadla. A každé normální, zvíře se podívá a přizná si, ten mě nezajímá. Nepochyboval bych o tom, že miluje všechny kolem sebe a už vůbec o tom, že se poznal.
Vždy mně pobaví jak kočka před zrcadlem dělá srandu, jako že neví kdo to je?, no to je snad cizí kočka?, oh no to musím
něco udělat?, kopírka blbá… Co tak tlemíš? Jistě, že ví, že je to ona, jenom tu zábavu chápe trochu jinak, baví jí něco jiného, něco co by se jí s cizí kočkou nemuselo vyplatit, avšak nezažít to? hmmm, pokušení…
Přec kočka ví, kde a kdy je JÁEGOTO. Kdy, kde a čím vidí JÁEGOTO, kde, kdy a čím vidím TYEGOTO, nebo jenom TY, jeli TO obrazem, odrazem či interpretací, což je samo osobě možno interpretovat kterýmkoli virtuálním, duševním smyslem JÁ prostřednictvím EGOTO na JÁEGOTO.
A rada pro závistivého blbečka, vraha a zloděje, co se chce za každou cenu vidět na místě druhých?
Tak už si to uvědom blboune, vždyť ty se nevidíš. Každý vidí jenom TYEGOTO pokud nestojí před zrcadlem.
Mi se líbí, že jsi na dvou místech najednou, vždyť když se rozdělíš budeš jak vánek, jen fouknu a zanikneš, za svůj zločin zaplatíš svévolnou chybou, jenž jsi sám sobě způsobil svým zločinem, jak krásné slovo, až k smíchu je, jak hloupé je, no já foukat nebudu, vždyť vypaříš se sám jak pára nad hrncem, přec čas tu není, pravda a láska vždy zvítězí nad lží a nenávistí, tak nač vraždit, když vrazi se sami zabili?
Tvá víra musí být, silnější.
Proto ty se nevidíš, protože nestojím li před zrcadlem, vidím jen TYEGOTO.
Buď rád, že máš cit a nevěř lidem.
