Úhel pohledu aneb Jiřík to vidí vždy jinak

Od mala mu říkali Jiříku a jak to vidíš ty?
Odvětil stejně. Ne Jiříku ty nesmíš, ty to musíš vidět jinak.
A proč?
Protože jsi Jiřík.
Aha ale já se nevidím…
To mi dává smysl…
No a máte smysl pro Jiříka.
No nemůžete se na něj zlobit za to, že to vidí jinak…
Ne on by poznal, že se za ním zlobíš, on to jinak i cítí.