Voněla po pistáciích

V domku bez dvorku v lese bez vzorku, ležela za domem česká veverka,
že prý má z hub mých, andělská křidélka. Ptám se té veverky,
cože jsi jedla? Ona mi na to, ta žena mě svedla, že prý je jedlá.
Voněla s oříšky exotikou a houbu místo nich podala jedovatou,
mi,
tvou,
jo.
Roztopím v kamnech, oni mi řeknou,
čí že to byla,
žena na dvorku,
že chtěla trávit,
veverku,
houbou zelenou.
Já jedl, veverku uzenou.
Au, paní Muchomůrka…
Dělala můry na veverku,
chtěla být Mouchy,
za manželku.

Příspěvek byl publikován v rubrice Osvícení. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.