Co očekáváte od zvířete se může stát stejně jako to co očekáváte od muže neb je to jedna forma pravdy.
Stejně je tomu u žen a u zvířat, jiná forma mne, jiná forma pravdy, jiná nádoba. Nechtějme se vidět ve zvířeti,
zvíře má svou duši, zvíře má svou formu. Co očekáváte je vše co se může stát ale nemusí. Každý druh je osobnost.
Pokud se mu budete pokoušet vnuknout svou představu o pravdě nebo se chtít vidět na jeho místě,
může se cítit být ohrožen a zvíře má právo vás sežrat neb cítí, že jste nemocný a prokazuje vám tím čest přijmout úctu.
To je právo víry, právo staré víry, právo zvířete, buď jsi zdravý nebo budeš loven aby jsi se probral a kdo je loven může být i sežrán. Zvířeti musíš prokázat úctu, zvířeti nevadí když jej sežereš i to je úcta ve své krvelačné podobě. Zvířeti nevadí zemřít, vadí mu neúcta a to stejné očekávají od tebe neb jsi z masa a kostí.
Úcta má mnoho podob, stejně jako mne má mnoho forem a já má mnoho jmen i to má mnoho názvů.
Musíme si uvědomovat hranice, nejen svých možností ale také hranice práva neb právo jednoho končí tam kde začíná právo druhého.
Proto je třeba být opatrný co, jak, kdy, kde a komu přejeme, žehnáme*.
*) Žehnám dopomáhám přání skutkem.
