Přijde takhle psychiatr za pacientem a ptá se jej máte snad pocit, že vás chce někdo otrávit?
Pane doktore, ale mi je z těch léků špatně.
Pane doktore a vy jste je někdy jedl, zeptal se jej pacient podezíravě.
Ne!
Přijde za svým kolegou a hlásí mu, obě vili se nám zde opakované stížnosti od několika
pacientů, že je jim z naší experimentální léčby žaludeční nevolnosti a bolesti hlavy.
Co by jste mi poradil?
A z čeho je ten jed co jsi s nimi jed, ptá se jej obratem.
Jako vždy, nějaký pokus, vždyť každý jsme jiný.
Vždyť schválené to je a dodal…
Tak jim [X] kontra indikujte paranoidní schizofrenii a předepište léky,
které mají jiné vedlejší účinky a něco proti paměti.
Jo a nezapomeňte je a jejich příbuzné postrašit a ptát se jich zda mají zhoršenou paměť.
Óův pane kolego, jaký vy jste fabulant.
Jistě, jsou nám nebezpeční, vždyť tuší, že je to jed, co bych ani ve snu nesnědl.
Ti nepoznali Hippokrata ani z rychlíku. Neznabozi.
Já jsem nechtěl nikoho ovlivnit.
