Nula vs Nekonečně malý prostor

Kde nekonečně malý prostor je absolutní hodnotou nekonečně malého čísla s nekonečně malým měřítkem blížící se k nule nebo číslo směřujícímu k minimu logaritmu tedy minimu čísla stejného základu, respektive na minimální okraj konce světa čísel na tolik malých na kolik je známe, tam cokoliv menšího směřující k nule včetně nuly je supremem tohoto prostoru tedy podprostor. Pod nekonečně malý prostor, neboli absolutně nekonečně žádný prostor, říkáme nula. Nejmenší z nejmenších nejmenšímu z nejmenších, podprostor prostorů podprostorem prostorů. Čím menší tím důležitější, jako bychom všichni byli zavřeni v šatní skříni, všech šaten, nad i pod šatnami.
Co však je v té nejmenší panence ze všech panenek je život sám, tedy proměnlivě přizpůsobivá hladina s napětím v rozdílu potenciálu, energie interpretující při svých změnách čas… Říká li Vám tedy někdo, že jste Nula myslí tím, že jste nekonečně malý génius pod nekonečně malou genialitou. No. Tomu už se dá opravdu jedině zasmát neb smích léčí pokud tedy nechcete opustit nekonečně malý prostor čísel na tolik malých na kolik je známe a být nekonečný. To by však znamenalo, že být nekonečně malý je stav kdy úplně ignoruji nad nekonečně malou velikost géniu stručně řečeno si s Nobelovou cenou vytřít řiť a rozdat vše co mám, tedy žít nekonečně krásný život a smát se od nevidím do nevidím ať již vnitřně, svítit či vnějškem, řehtat se jako kobyla. A proto platí, že jsme li také nekoneční jsme si před bohem v Bohu všichni rovni věčně, po nekonečně dlouhou dobu. A to je dar od mouchy za Hovno. Inu každý chce papat a proti chuti žádný dišputát. Teď padám na zem, po pádu ze chytám za břicho a směji se tak moc, že se nemohu ani nadechnout. Ještě chvíli a budu nekonečně dobré žrádlo pro červy a tomu říkám Dobrý den s Nulou i přesto, že jsem v místnosti úplně sám.
Nulu musíš brát vážně aby jsi jí pochopil ostatně jestli je li ne moc ne mocí všude tam kde zdraví nemají moc a ne mocní ano pak je jí genialita sama a ta mnohdy stojí za hovno. Protože jí zdraví neumí, mnohdy protože nechtějí ocenit.
Proto děkuji Bohu za mouchu, ta sežere všechno.
Nemusí nutně vše co je krásné smysl dávat ale mysl to obohatit může, stejně jako ne vždy nutně musíme dostat vše co chceme protože vše je dialog.
A hlavně nezapomeňte brát Nulu vážně a smějte se vnitřně pak teprve budete šťastní.

Příspěvek byl publikován v rubrice Teorie nuly. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.