Práva jednoho končí tam, kde začínají práva druhého.
Potřeby menšiny byť by jednotlivce, převyšují práva většiny.
Právo na spravedlnost, právo na právo, má každý jediný a není možné jej odebrat.
Kdo není v právu, nemá právo se znovu narodit.
Promlouvá se k bohu skutky.
V roli žalovaného a žalobce, je duše nikoli tělo a to ve všech jejich výskytech.
Jiná práva nižší úrovně jsou platná danou jurisdikci a nezasahují do práva božího.
Právo specifikuje řada axiomů.
Platí zde právo zákazu střetu zájmu, tzn soudce není jedinec pakliže není soudcem sám sobě.
Soudí celý bůh živý. Žádný jediný nesmí a nemůže být vynechán.
Řada doporučení, však nepodmiňovaných pro udržení klidu.
Boží právo je jiné než právo lidí, účastní se jej všichni.
V božím právu neexistuje nic co by bylo utajeno, neb nic nebude zapomenuto.
Neexistuje pojem povinnosti mluvit, ani pojem vyhrazenosti mlčet, plně se respektuje právo duše mlčet a počítá se s tím
a to i v případě, že má celý člověk jiný názor.
Není zde řídící složka ani svrchovaný úřad pouze dozorci, kteří dohlížejí na chod bez možnosti jej ovlivnit.
Každý kdo se jej pokusí ovlivnit se stává stranným a je součástí procesu.
Rozhodující jsou vždy celkově pravdivá fakta, obhajoba a žaloba má možnost promlouvat do duše byť by předešla
vzniku hříchu.
V božím soudu není opomenut žádný pokus ovlivnit chod událostí, protože se vše ví.
Každý skutek je posuzován vnitřně a to i v případě, že nejsou svědci, protože vždy je jeden aktor.
Každý špatný skutek je snižuje váhu, dobrý pak zvyšuje váhu.
Každý jediný má svou vlastní váhu, každý případ má svou vlastní váhu, celek má svou váhu.
Váhy jsou projekcí, citu v srdci.
Vše ovlivňuje vše.
Délka soudu je stanovena délkou života všech jednotlivě i skupinově i úsek, pouze v případě nedojde li k speciální vy-jímce.
Celé skupiny i jednotlivci jsou součástí zpětných vazeb.
Zahrnují se rovněž speciální případy zázraků, důkazů.
Presunkce neviny, je řešena na jiné rovině všem i žalobcům i žalovaným.
Sčítají se i lež a jiné problémové vlastnosti, neřesti, ctnosti.
Tresty nestanovuje člověk ani jednotlivec ani skupiny bez ohledu na množství.
Předmětem božího soudu je právo na znovuzrození, právo na nový život, právo přivést dítě na svět, právo na jiný osud a jiné.
Právo věřit, myslet si, představovat si, mluvit, snít, vidět, slyšet, zvěstovat, věštit, prorokovat, právo na zdraví, z mrtvých vstání a jiná jsou nedotknutelná, snaha o nátlak, zastrašování je zaznamenána a přičtena.
Právo odmítnutí je nevyvratitelné.
Nepřehlédnuty jsou zásahy jakékoliv ze stran vyšší moci, která je mnohým neznáma, zde mají svou úlohu pozorovatelé.
Striktně nestrannou.
Ve víře je vše možné.
